Chtělo by se mi napsat, že jde o nenažrané odboráře absolutně nechápající situaci v níž se evropské státy ocitly a dost možná bych nebyl daleko od pravdy. Zhýčkaní odborářští bossové zvyklí na to, že si dokáží prosadit takřka vše a nejde-li to po dobrém, tak si to vyvzdorují a vystávkují, nedokážou pochopit, že nastal čas chovat se v otázce financí zodpovědněji než doposud.

Evropský sociální systém je přebujelý. Bruselští byrokraté a evropští socialisté jej dovedli do takového stádia, že jej jsou schopni udržet jen za cenu navyšování dluhů. Český odborářský boss Zavadil omílá předvolební heslo socialistů, že krizi nezavinili "obyčejní lidé".

"Vždyť tu krizi zavinily finanční instituce, těm se sypou peníze ze všech stran a na lidi se prostě kašle... Lidé začínají být naštvaní," říká Zavadil. Krize skutečně vznikla ve finančních institucích, ale jen proto, že byly poskytnuty hypotéky těm, kteří je nemohli splácet.

Svět je dnes natolik propojený, že když si Amerika kýchne, Evropa dostane chřipku. Pokud by ale v Evropě nebyly zasety podmínky pro problémy, nebyly by následky tak vážné. Levicové odbory nedokážou pochopit, že když doposud v době prosperity docházelo k žití na dluh, tak v době krize se dluhy ještě prohloubí.

Je pochopitelné, že se odborářům nelíbí vyhlášení úsporných opatření ve většině evropských států. Myslí si, že když šlo se zadlužovat doposud, půjde to klidně i dál. Zodpovědnost se u odborů příliš nenosí, ba to až vypadá, že pro odbory je zodpovědnost sprosté slovo.

Když přišly některé evropské státy za podpory odborů s myšlenkou šrotovného, nedopřávaly sluchu hlasům varujícím, že se tím jen oddálí propad prodeje nových vozů a tento propad bude ještě větší, než kdyby se šrotovné nezavádělo.

Připomenu, že šrotovné chtěli u nás zavést socialisté a odbory jim v tom přizvukovaly. Naštěstí zavedeno nebylo. Sousední Německo se Slovenskem, kde zavedeno bylo se nyní potýkají s velkým propadem prodeje nových vozů. V Německu se prodej propadl oproti loňsku o 30%, na Slovensku ještě více. Ukázalo se, že šrotovné je pěkně drahý nesmysl.

Když už konečně státy v Evropě pochopily, že je nutno něco s dluhy udělat, protože neustálé zadlužování je neúnosné, tak odbory začaly proti úsporám protestovat. Příklad Řecka je více než výmluvný. Silné odbory si vyvzdorovaly na vládách neuvěřitelné výhody bez ohledu na to, zda Řecko jejich požadavky je schopno finančně utáhnout.

Španělsko se nachází po finanční stránce velice blízko Řecké situaci. I zde odbory protestují a dnes vstoupily do generální stávky, protože se jim nelíbí snaha vlády řešit dluhy. Před týdnem se demonstrovalo v Praze proti chystaným škrtům.

Dluhy se musí snížit a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Nelze se donekonečna zadlužovat a jen nad tím mávat rukou a tvářit se, že se nic neděje. Odbory naději na zodpovědné řešení nenabízejí. Chtějí jen víc a víc, ať to stojí, co to stojí.

Jaroslav Zavadil hovoří o tom, že krizi nezavinili obyčejní lidé, a že by tito lidé neměli na krizi doplácet. Krásně se to poslouchá, ale tak nějak chybí nějaký realistický návrh řešení a Jaroslav Zavadil zapomíná, že stát je tvořen jedině lidmi. Přes další navyšování dluhů se k prosperitě nedopracujeme, to by mohlo snad být jasné i odborářským bossům. Nebo snad když to požadují po státu i oni u sebe doma hospodaří stylem, že dluhy se neplatí?

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz